Pamatujete na můj článek Stěr z čípku po chemoterapii aneb jak mě znova vyděsili, který jsem psala před rokem a půl? Pokud ne, přečtěte si jej první. Než začnete číst tento článek.

Po návratu z Británie do Česka jsem byla připravena začít novou, zdravou, fázi života, začít si v Česku s přítelem budovat zázemí a založit rodinu. V březnu 2017 jsem naposledy navštívila svého hematologa v Londýně, poděkovala za péči a řekla mu, že už budu dále sledována v Česku. Výsledky krve jsem měla v pořádku a byla jsem skoro 2 roky po skončení chema, což je považováno za určitý milník, kdy se předpokládá, že chemo plně zabralo a pravděpodbnost, že se Hodgkin vrátí se tím výrazně snižuje.

Další moje kroky vedly už v Česku za mou gynekoložkou. Žádné problémy jsem neměla, takže jsem očekávala rutinní prohlídku a povolení k těhotnění. Toho jsem se bohužel ale nedočkala.

Čípek prý naoko vypadá dobře, nicméně se jí tam nezdála miniaturní tmavá tečka, tak mi doporučila objednat se k odborníkovi na kolposkopii, který se právě kolposkopem dokáže podívat blíže na čípek a případně vzít vzorek na biopsii. V tom momentě jsem se v podstatě vrátila do prosince 2015 (viz předchozí článek výše).

Výsledky cytologie a HPV testace

K odborníkovi jsem se objednala, nicméně první volný termín byl za 2 měsíce!! Nic jiného mi však nezbývalo, než čekat. Mezitím se vrátily výsledky cytologie které poukazovaly na abnormální změny na čípku. Na základě tohoto zjištění se mě gynekoložka ptala, jestli si chci zaplatit HPV testaci, tedy zjistit zda mám v sobě HPV vir, který právě v dlouhodobém horizontu způsobuje rakovinu děložního čípku. Test stojí 1000 Kč, takže to byla jasná volba (asi by to byla stejně jasná volba, ať už by stál jakoukoliv částku).

Z teoretického hlediska by moje výsledky HPV testace měly být negativní, jelikož jsem byla před lety očkována proti rakovině děložního čípku a tedy proti těm nejhorším virům č. 16 a 18. Z praktického hlediska mi však vyšel pozitivní HPV 16. Jak je to možné?? Nevím, asi je účinnost očkování dost nízká u žen, které před očkováním již měly pohlavní styk. Nicméně přesná procenta účinnosti neznám, možná jsem si je tehdá měla zjistit, ale to bylo ještě v době, kdy jsem bezmezně věřila doktorům…Jisté však je, že se mi virus musel rozjet právě během chema, kdy jsem měla imunitu v podstatě na nule a to je přesně to, co HPV virus potřebuje. S HPV virem se v průběhu života totiž setká téměř každá žena, nicméně většina z nich s ním dokáže právě kvůli dobré imunitě bojovat a tak se ho i zbavit.

Kolposkopie

Výsledky cytologie tedy nebyly dobré a já měla stále asi 4 týdny do prohlídky u specialisty. Jelikož moje gynekoložka byla asi vyděšená ještě více než já (znala mou cancer historii z UK), tak se mi aktivně poptala na jiném pracovišti v Brně a domluvila mi prohlídku o 2 týdny dříve u jiné doktorky. Jednalo se o onkologické pracoviště a dostat se znovu do tohoto prostředí, kde už u vstupu potkáte holohlavé ženy byla neskutečná zátěž na mou psychiku a začaly se mi vracet vzpomínky z Anglie.

Příběh zkrátím, v podstatě prohlídka na tomto pracovišti byla pro mě natolik traumatická, že jsem se rozhodla na jejím konci podepsat reverz a zajít si ještě pro druhý názor ke specialistovi, ke kterému jsem byla původně objednaná (už to bylo stejně jen za 2 týdny). Hlavní důvody, proč jsem k pracovišti nezískala důvěru byly:

    • Prohlídka trvala 2 nekonečné hodiny, které byly přerušované telefonickými hovory, příjmem jiné pacientky, vynadáváním doktorky sestře, že nemá rušit a předávat jí telefony, když má pacientku, apod. Když jsem vyšla po 2 hodinách zpět do čekárny, kde mě čekala mamka, našla jsem ji skoro v slzách, protože si myslela, že mě za tu dobu už i odoperovali v narkoze.
    • Samotna prohlídka byla nedůstojná. Gyn. křeslo se nacházelo téměř ve středu místnosti a roztaženými nohami jsem mířila na dveře, které vedly přes malou místnost s ultrazvukem do vedlejší ordinace. Z této druhé ordinace do té naší náhodně přicházela druhá sestra, takže první co viděla po příchodu byly moje intimní partie a nemluvím o tom, jak nepříjemné bylo, když mi chodila kolem hlavy a řešila něco se sestrou která mi stála u hlavy a držela doktorce jakejsi nástroj, který kvůli zachování zbytku důstojnosti tady nebudu ani popisovat 😀 Když jsem pak šla na ultrazvuk, který se nachází mezi dvěma ordinacemi, nejen, že jsem slyšela, jak se vedle doktor baví s pacientkou o jejím stavu, ale v určitý moment nahlédl do naší místnosti s ultrazvukem, jestli už je tam volno a hádejte, co zase viděl jako první..
    • Doktorka měla stisk ruky a la lekla ryba a vše mi vysvětlovala několikrát a do podrobna a nahlas vyhodnocovala své poznatky a vyvozovala závěry, což mi silně připmnělo psaní mé diplomky před pár lety, kde si člověk stanoví hypotézu, kterou pak dále ověřuje…anyway, doktorka byla 100% odbornice, o tom jsem nepochybovala ani minutu, ale ten přístup prostě nebyl lidský, ale chápu, že tohle je těžkej job a každej pacient reaguje jinak a starší pacienti asi potřebují tento typ přístupu, nicméně mě to prostě nesedlo.
    • Výsledkem vyšetření bylo doporučení na konizaci čípku (odstranění části zasaženého čípku za účelem biopsie a ve většině případů se tím i odstraní všechny postižené/rakovinové buňky). Toto pracoviště dělá konizaci čípku pouze v celkové narkoze, předtím bych si musela zajít k praktické doktorce, ta by mi musela vypsat žádanku na nějaké pracoviště, kde mi udělají předoperační vyšetření, pak přijít večer před zákrokem do toho onko pracoviště, kde by mi pak další den proceduru udělali. Je možné, že bych si tam ještě jednu noc poležela, to už nevím. Po vyslechnutí této mašinerie jsem se zděsila a trochu sekla, protože vím že kamarádka byla také na konizaci v tom druhém pracovišti, kde jsem byla původně objednaná, a tam ji to udělali lokálně a za 10 minut po zákroku šla domů.
    • Podepsat reverz a říct, že navržený postup momentálně odmítám, bylo to nejtěžší a zároveň nejlepší rozhodnutí, co jsem kdy udělala.

Konizace čípku

Za dva týdny jsem šla na to jiné pracoviště a čekala, jak to bude probíhat tam. Ordinace s čekárnou byly velice příjemné spíše menší prostory, kde se žádní onko pacienti nepohybují. V čekárně byla televize pro zabití času, sestry byly moc milé a téměř jsem nečekala. Zakládají si na tom, že pacientka objednaná na daný čas, bude opravdu v daný čas přijata.

Doktor mi vše vysvětlil, řekl, že nyní je potřeba odebrat malý vzorek ze zasažené oblasti čípku, aby se zjistilo, jak velké už změny na čípku jsou, a až se to dozvíme, tak bude potřeba provést konizaci. Ta může být provedena buď lokálně, nebo v anestezii, ale v každém případě bych přišla do ordinace ráno a odešla nejpozději do pár hodin. Všechny dodatečné dotazy, co jsem měla, mi doktor zodpověděl, vzorky mi odebral snad ještě když jsem se šplhala na křeslo, protože to bylo tak rychlé, že jsem za chvíli zase lezla dolů, a celá prohlídka byla do 15 min hotová. Doktor mě navíc uklidňoval, že v mém věku jsou změny na čípku ve většině případů dobře řešitelné a není se čeho bát. Tohle byl diametrálně rozlišný zážitek, než na tom prvním pracovišti! Odcházela jsem nadšená, pokud se to tak dá za daných okolností říct.

Za týden a půl mi doktor poslal výsledky mejlem! a to byl zrovna státní svátek. Ve zprávě bylo jen CIN III a že se mám objednat na konizaci v lokální anestezii. Věděla jsem, že CIN 3 je to nejhorší, co jsem mohla mít, ale byla jsem ráda aspoň za tu lokálku. CIN 3 je v podstatě nejvíce pokročilé stádium přeměny normálních buněk na rakovinové, takže pokud by se s tím ještě nějakou dobu nic nedělalo, byla by z toho další rakovinka 🙁

No takže místo radostného těhotnění a slavení 2 ročního cancer-free výročí, jsem zase vymýtala ďábla z těla.

Naštěstí jsem konizaci podstoupila relativně rychle, asi týden od obdržení výsledků, a výsledky biopsie odříznutého kousku čípku prokázaly, že mi odebraly celou tu mrchu. Toto se pozná tak, že na řezu té odstraněné části čípku se už nacházely pouze zdravé buňky. Byla jsem nejšťastnější člověk na světě, když celé toto mortirium po pár měsících skončilo.

A co teď?

Teď se musí čípek hojit a za 4-6 měsíců půjdu na kontrolu a budu doufat, že budu mít tentokrát už dobrou cytologii. Věřím, že jo..rozhodla jsem se, že jo.

Když jsem teď nedávno nesla všechny zprávy a výsledky své klasické gynekoložce a popisovala jí všechny zážitky, řekla mi, že mě poslala na to onko oddělení taky kvůli tomu, že měla podezření na melanom, ale nechtěla mě tím tehdá děsit. Prej je to mega svinstvo. Takže můj CIN 3 je vlastně ještě pohoda! Heh..

Takže co z tohohle celýho příbehu plyne? Hlavně to, že jsem tehdá v Anglii byla hloupá, když jsem nešla na kolposkopické vyšetření. Rozhodla jsem se věřit svému hematologovi, který neměl pravdu. Nechtěla jsem 6 měsíců po skončení chema zase slyšet, že mám možná další rakovinu na čípku. Mohlo se to tehdá vyřešit dřív, ale asi se to tak mělo stát. Asi jsem se měla dostat tady k tomu českýmu doktorovi, sám říkal, že dost často na jiných pracovištích ženám vezmou zbytečně velký kus čípku a ty pak doslova “neudrží” dítě v děloze během těhotenství a buď potratí nebo dítě nedonosí. Byla jsem hloupá, ale tak trochu si to omlouvám tím, že to tak prostě mělo být. Nicméně pokud jste prošli chemoterapií a teď máte špatné výsledky cytologie, PROSÍMVÁS jděte na kolposkopii (nebolí to) a případně na konizaci (nebolí to). Během chema je HPV virus na koni, vaše imunita se mu prostě nezvládá bránit a asi 80% žen se s HPV během života potká.

Užitečné odkazy:

http://www.konizace.info/konizace

http://www.healthline.com/health-news/mushroom-extract-cures-hpv-infections-110614#3

http://ahcchpv.com/

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*
*
Website